V době, kdy ceny energií vystoupaly tak vysoko, že dokážou zruinovat rodinný rozpočet i dobře situovaných rodin, se vyplatí vytápět obydlí alternativním způsobem. Výhodu mají ti, kteří mají kamna nebo kotle, kde lze topit dřevem. V současné době je jich totiž na trhu nedostatek a někdy se čeká na dodání i několik týdnů.

Pokud tedy tuto možnost máte, rozhodně ji následující zimu využijte. Palivové dříví můžete nakoupit u prodejců, jen dejte pozor, zda je dostatečně vyschlé. Vyschlé dříví připravené k topení je obvykle dražší než to, které musíte doma uskladnit a nechat rok či dva vyschnout.

Kromě palivového dřeva lze využít k vytápění i pelety, což jsou na malé válečky lisované dřevěné piliny. Díky svým rozměrům umožňují moderní ekologické vytápění dřevem, které je přitom stejně komfortní jako plyn nebo elektřina. Pokud máte kotel s automatickým přikládáním, je toto topení téměř bez práce.

Ceny dřeva se různí

Stejně jako vše kolem, zdražuje i palivové dříví, peletky a další materiály, které lze pálit v kamnech. Jejich ceny se liší podle místa. Například na Vysočině, kde se nachází ještě stále hodně kůrovcového dřeva, jsou nižší než v jiných krajích republiky, kde kůrovcové dřevo už došlo. Přesto lze říct, že ceny meziročně vzrostly o desítky procent. Pokud se vám tedy nezdají ceny u jednoho prodejce, zkuste obvolat několik dalších z okolních krajů. Na druhou stranu, cena dopravy hraje nezanedbatelnou roli.

Na topení je levnější dřevo z jehličnatých stromů, které lze sehnat okolo 1200 až 1300 za korun za metr krychlový, dřevo listnatých stromů je dražší, nyní zaplatíte mezi 1500 a 1900 korunami. Záleží samozřejmě také na tom, v jakém stavu dříví nakoupíte. Zda připravené přímo k topení, nebo v kusech, které budete muset nařezat a naštípat sami. Zdražilo i vytápění peletami, a to oproti loňsku o více než 40 procent. Zatímco loni kilo pelet stálo zhruba 6 korun, v květnu bylo už za téměř 10 korun, teď jsou ceny opět vyšší. Platí ale, že čím větší máte skladovací prostory, a tedy čím větší množství můžete nakoupit, tím zaplatíte méně. 

V případě topení dřevem je podle expertů nejlevnější využít takzvanou samotěžbu, kdy si po domluvě s majitelem lesa nařežete dřevo sami. Jeden kubík tak získáte za stovky korun, zatímco za zpracované dřevo dáte už tisíce.

Čerstvé dříví se na topení nehodí

Když dřevo přinesete z lesa a nařežete na polena vhodná do vašich kamen, ideálně byste ho měli nechat na suchém místě alespoň jeden rok vyschnout. Zatím byste měli topit dřevem přichystaným z minulé sezony. Pokud ovšem máte dřeva málo a budete muset topit letos připraveným dřívím již tuto zimu, jeho přípravu už neodkládejte ani o den. Aby dřevo dobře vyschlo, potřebuje totiž teplé a slunné počasí. K topení je ideální dřevo s vlhkostí okolo 18 procent, kdy dosahuje výhřevnosti v průměru 18 MJ/kg. 

Kácejte v lese souše, tedy stromy, které z nějakého důvodu uschly přímo v lese ve vertikální poloze. Může jít též o kůrovcové dřevo, tedy nejčastěji smrky, které uschly v lese po napadení kůrovcem. To platí i při nákupu – budete-li potřebovat dřevem topit ještě letos, zaměřte se na souše. Palivové dříví se totiž prodává více či méně vlhké a k topení bez vysychání se nehodí. Mokré dřevo špatně hoří, má menší výhřevnost a takový kouř zanáší komín.

Ať už si soušky v lese pokácíte, nebo je nakoupíte, co nejdříve je nařežte a naštípejte. Vyskládejte na suché a slunné místo, na kterém proudí vzduch. Právě suchý vzduch dřevo vysuší nejrychleji, proto je třeba, aby proudil i pod hranicí. Proto dřevo skládejte minimálně 15 centimetrů nad terén, například na nějaký rošt či staré palety. Aby vzduch dobře proudil, hranice by neměla být širší než jeden metr a měla by být orientovaná západním či východním směrem. Polínka rovnejte kůrou dolů, naštípanou stranou nahoru a ne příliš těsně k sobě, aby vzduch mohl proudit i mezi polínky. Vyskládaná hranice může být i v mírném dešti nepřikrytá, dřevo osychá celkem rychle. Jen v případě dlouhodobých dešťů hranici přikryjte plachtou. Takto sušené dřevo je po létě připravené na topnou sezonu.

V létě usušené dřevo je potřeba přeskládat do dřevníku, v němž není vysoká vzdušná vlhkost, jinak ji polínka natáhnou zpět. Nemáte-li, řádně jej zakryjte proti dešti, sněhu i vlhku od země.

Každé dřevo je jiné

Než se pustíte do kácení, zjistěte si, jaký druh dřeva vlastně potřebujete. Do každého topidla se totiž hodí něco jiného. Do krbových kamen bude nejlepší tvrdé dřevo nebo dřevo z ovocných stromů, protože hoří pomaleji a zanechá velké množství uhlíků, které žhnou i poté, co plamen zmizí. Listnaté měkké stromy i jehličnany hoří velmi rychle a produkují hodně odpadu.

Vypěstujte si dřevo sami

Pokud máte nějaký pozemek, který není plně využívaný, můžete si vypěstovat dřevo sami. K tomuto účelu se využívají zejména rychle rostoucí stromy, například japonský topol, vrba Smithova či olše a jeřáby.

Zdá se bláznivé začít teď pěstovat stromy na topení, ale například topoly se na štěpku sklízí již po třech letech, v pěti letech z nich lze vyrobit palivové dříví. Po obřezání dorůstá, takže lze strom využívat opakovaně, výtěžnost se uvádí asi 25 let a energetická hodnota je srovnatelná s hnědým uhlím. Je-li půda dobře zásobená vodou, bude se na ní dařit vrbě Smithově, která se lépe hodí k produkci štěpky.

I v Česku jsou stále populárnější výmladkové plantáže malopěstitelů, kteří pěstují  japonské javory a další rychle rostoucí dřeviny pro vlastní spotřebu. Výmladky jsou silné pruty, které se sklízejí obvykle za dva až šest let a na stromě opakovaně obráží.